První.

Mám ráda vykřičníky a svý do první práce pořízený ortopedický pantofle, co maj povrch jak ocas mořský panny. Mám ráda češtinu; to, jak je tvárná, hravá a dá se v ní kouzlit. Nemám ráda fialovou barvu na stěnách i skoro kdekoliv jinde. Mám ráda pizzu a všechno ovoce, nektarinky nejvíc. Nemám ráda zvykání si na nový technický vymoženosti, když mi ty mý stařičký, byť opečovávaný, odejdou. Mám ráda papírový knížky a miluju Island, Norsko, sever. Ale nemám ráda tamní ceny. Taky mám ráda trička zastrčený vepředu do kalhot a baví mě chystat si očištěnou zeleninu předem do lednice. Miluju systém, svůj, nemusím bordýlek, cizí. Jsem ráda nostalgická a nerada ve spěchu. Čas od času ráda likviduju svý nasyslený zásoby a nerada trávím čas v obchoďácích utrácením. Jsem ráda v knihovnách a lezu po horách nebo visím na laně, miluju svý batohy Osprey a to, že jsem se naučila pít obyčejnou vodu. Nemám ráda pracovat jen touchpadem a rozčiluju se nad dotykovýma obrazovkama, co se mi pod rukama samy otáčejí. Ráda si něco občas poznamenám, a chci se naučit to ráda sdílet.

O pět let později bych doplnila, jak moc mám ráda mýho dvouletýho Edu. Takhle moc! A ještě víc to, jak mi předchozí výčet zpřeházel! 😊

Tak na čtenou!

Marťa