Jak jsem potkal(a) rorýse.
Ota Pavel možná potkal ryby, já potkala rorýse. Rorýs, rorejs, superletec, co nám s prvním náznakem oteplení od přelomu dubna a května horlivě krouží kolem oken. Z jedný strany, z druhý strany. A není sám, jsou jich desítky. Seznamte se, rorýs Malý svišťoun, ptáček, který si v letu i schrupne. Křídla rozevře až na 40 centimetrů, a tak vypadá jako o trochu větší hnědá vlaštovka. Má dlouhá srpovitá křídla a vykrojený ocas. Hvízdá a sviští si to rychlostí až kolem 100 km/hod. Náš vysoký panelák mu zrovínka nad našimi okny (v posledním patře) padnul do oka jako fajn místo pro hnízdění. Nenechme se zmást, sice by si mohl zalétnout kamkoliv a za kýmkoliv, ale rorejs je starej romantik. V hnízdě se pravidelně setkává se svým jediným parťákem na celý život. Škoda jen, že jejich romanci budeme přihlížet až do začátku srpna, než s velkou parádou zase hezky odtáhnou do Afriky. Je to totiž striktně tažný druh. Na dotek Když jsem po dvou dnech mimo přitáhla pět tašek a rozespalý ba...